Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Jedním z prvotních kroků, který předchází zahájení zadávacího řízení, a který je každý zadavatel povinen učinit, je stanovení předpokládané hodnoty u dané veřejné zakázky, neboť zadavateli poskytne nejenom určitý odhad celkových nákladů, které bude muset vynaložit za její realizace (což je pro zadavatele významné z hlediska plánování rozpočtu na daný rok), ale její stanovení je zejména rozhodné pro následný postup v zadávacím řízení, tedy stanovení režimu veřejné zakázky. Ten určuje, zda se jedná o nadlimitní režim, podlimitní režim nebo režim veřejných zakázek malého rozsahu. To nepochybně ze stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky činí jednu z nejdůležitějších úvodních fází zadávání veřejné zakázky.

Podle ust. § 16 zákona č. 134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek (dále také "ZZVZ") je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích (do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty). Dle předmětného ustanovení se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne:

• hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak (např. u smluv na právní služby nebo služby v oblasti ICT aj..);
• Předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumenty podle ust. § 100 ZZVZ;
• Předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne dodavatelům v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení (např. platby dodavatelům, které jsou poskytovány za samotné plnění).

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, přičemž se stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Zadavatel tak může čerpat nejenom z vlastních zkušeností, ale mohou mu být poskytnuty např. i informace od jiných zadavatelů, kteří mají se stejnými či obdobnými veřejnými zakázkami zkušenosti. V případě, že zadavatel takové údaje či informace nemá k dispozici, je namístě, aby provedl průzkum trhu, předběžné tržní konzultace či jiný vhodný způsob (např. znalecký posudek, stanovení cen dle cenových soustav u stavebních prací atp.). Díky těmto metodám dojde ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Ust. § 18 odst. 2 ZZVZ pak hovoří o funkčním celku veřejných zakázek a jejich časové souvislosti. Je v něm uvedeno, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Toto vychází z rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčního a časového hlediska. Funkční celek dle ustálené judikatury zahrnuje kritéria vzájemné souvislosti předmětu více částí veřejné zakázky. Jedná se zejména o věcnou a místní souvislost. Co se týče věcného posouzení plnění veřejné zakázky, za funkční celek se považuje plnění stejného nebo obdobného druhu, které spolu úzce souvisí, zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního, technologického apod. Časová souvislost je rozhodovací praxí vykládána s ohledem na úmysly a informace zadavatele jemu dostupné v okamžiku zahájení zadávání plnění, aniž by bylo třeba, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly. Nadto je potřeba zmínit, že časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění, která s předchozí veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek. Zadavatel tedy nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity a zadání veřejné zakázky v mírnějším režimu, než jaký odpovídá celkové předpokládané hodnotě.

Mezi nejčastější chyby, kterých se zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty dopouští a se kterými se ve své kontrolní činnosti setkávám, je právě dělení zakázek, kdy zadavatel nezahrne do úvahy při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky všechna dílčí plnění, která spolu tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, což vede k tomu, že zadavatel vyhlásil veřejnou zakázku v mírnějším režimu, než jaký odpovídá součtu všech částí předpokládané veřejné zakázky. Nepochybně tato pochybení mají významný dopad na celé zadávací řízení a bohužel následky z něj plynoucí jsou často pro zadavatele (zejména malé obce) likvidační.

Na závěr mohu zadavatelům doporučit, aby proces stanovení předpokládané hodnoty tvořil důkladnou přípravu v podobě získávání informací, údajů, analýz o veřejné zakázce a jejího plnění (i následných) a pokud možno k jejímu stanovení přistupovali s opatrností, neboť se jedná o krok, který ovlivní celý průběh zadávacího řízení.

Máte problémy se stanovení předpokládané hodnoty, nevíte si rady, neváhejte se ozvat na email: marek@zakazkyjm.cz.